Před škodami v občanském životě se můžeme chránit pojištěním odpovědnosti. Ochranná ruka pojišťovny však může přijít vhod také v momentě, kdy se dopustíme nějakého toho přešlapu během pracovní doby. Před čím pojištění odpovědnosti zaměstnance reálně chrání a kdy je naopak k ničemu?

​Zaplatit můžete více než čtyři platy i mnohem větší částku

Zákoník práce omezuje odpovědnost zaměstnance za škodu do výše 4,5násobku průměrné měsíční mzdy. Což znamená, že po osobě pobírající mzdu ve výši 50 tisíc korun může zaměstnavatel požadovat náhradu škody ve výši až 225 tisíc korun. Nutno podotknout, že důkazní povinnost je na straně zaměstnavatele a nárok na odškodnění vzniká pouze v případě, že se mu podaří prokázat porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud vyjde najevo, že povinnosti porušil také zaměstnavatel, odpovědnost zaměstnance se adekvátně sníží.

Mohou však nastat i situace, kdy má zaměstnanec neomezenou odpovědnost za škodu. Především pak v případě, kdy mezi ním a zaměstnavatelem platí dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty či ztrátu svěřených věcí. Důkazní povinnost je navíc protentokrát na straně zaměstnance – považuje se za viníka, dokud se mu nepodaří prokázat opak.

​Pozor na alkohol, drogy a úmyslně způsobenou škodu

S omezením odpovědnosti za škodu ve výši 4,5násobku mzdy nemůže zaměstnanec počítat také při vzniku škody pod vlivem alkoholu či jiných drog. Neomezená odpovědnost zároveň platí při vzniku škody způsobené úmyslně. Zaměstnanci, který se dopustí takového jednání, nepomůže ani pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu.

​Nechoďte do práce ve stresu

Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu není drahé. Roční pojistné vychází na několik set až tisíc korun, takže je dostupné pro každého. Mezi nejlépe nastavené produkty patří pojistka „na blbost“, kterou nabízí ERGO pojišťovna. Chlubí se širokým rozsahem pojistné ochrany, celosvětovou platností bez příplatku a nízkou spoluúčastí s možností volby.