V Česku padla za oběť kůrovce již zhruba třetina smrkových lesů. Neznamená to ale boom pro místní nábytkáře nebo výrobce dřevěných oken a podlah. Z tuzemska se totiž ročně vyváží až 40 procent surového, nezpracovaného dřeva do zahraničí.

Současná kůrovcová kalamita v lesích a klesající ceny dřeva nepomáhají k lepším cenám tuzemským nábytkářům nebo výrobcům dřevostaveb. Česko se totiž nedokázalo na evropském trhu prosadit jako významný vývozce dřevěných výrobků. Naopak, dlouhodobě je největším exportérem surového, nezpracovaného dřeva.

Relativně levně tak vyváží nezpracovanou kulatinu, která dostává přidanou hodnotu několik kilometrů za rakouskými nebo německými hranicemi. Do Česka se pak vrací ve formě nábytku, prken a dalších produktů za výrazně vyšší ceny. „Česko je proslaveno absurdním exportem dřeva a v Evropě je největším exportérem této obnovitelné a vzácné suroviny. Patříme mezi top 5 světových exportérů pilařské jehličnaté kulatiny v poměru k těžbám a překonáváme i země, které mají desetinásobné těžby a zásoby dřeva,“ upozorňuje Robert Babuka z poradenské společnosti Apicon.

Závislost na exportu

V Česku totiž chybí velké dřevařské podniky na zpracování dřeva a ty existující, menší, nejedou na plný výkon. „V ČR je relativní dostatek pilařských provozů, jejich využití je však dlouhodobě pod hranicí 70 procent. To souvisí s velkým počtem malých a mikro podniků s pořezem pod 50 000 metrů krychlových. Efektivita a ekonomika těchto provozů je pak synchronní s poptávkou ve stavebnictví a tedy pohybem peněz v ekonomice. Při vyšších úrokových sazbách se ekonomika těchto provozů dostane do ekonomicky složité pozice při scházející poptávce,“ vysvětluje Robert Babuka.

V Česku podle něj schází stabilní jádro tuzemských pilařských provozů a také navazující zpracování řeziva a vedlejších produktů pilařské výroby jako je štěpka, piliny nebo kůra. „Konjunkturálně motivované investice do výroby konstrukčních prvků, jako jsou KVH hranoly nebo CLT desky, se neopírají o růst tuzemské spotřeby, ale jsou zcela závislé na zahraniční poptávce, kde je dominantní nabídka zahraniční konkurence. Pilařské provozy tak trpí sezonní nestabilitou dodávek dříví a nízkou přidanou hodnotou produkce. Neexistuje žádná koncepce rozvoje v tomto oboru dřevařské výroby,“ poukazuje Robert Babuka.

Nepovedená transformace

Scházející kapacita zpracování dřeva podle něj souvisí s neúspěšnou transformací lesního hospodářství v devadesátých letech minulého století, kdy nedošlo k realizaci původního záměru privatizace lesních pozemků do majetku lesních akciových společností. „Tím se vytvořily podmínky pro politizaci státního vlastnictví lesů a položily se základy současné krize,“ zmiňuje Robert Babuka. Podle jeho odhadu v Česku schází kapacita na zpracování zhruba 10 milionů metrů krychlových dřeva, z nichž 8 milionů kubíků nyní připadá na export a další 2 miliony kubíků pak představují potenciál z takzvané kaskády zpracování. „Jsme zemí s jednou z nejnižších účinností zpracování surového dřeva v Evropě a i na světě,“ zdůrazňuje Robert Babuka.

Jedinou významnou investicí do dřevozpracujícího závodu z poslední doby je podle něj pila ve Štětí a velký počet modernizací na stávajících pilách, ale bez zásadního vlivu na zvýšení objemu výroby. „Takovou hloupost jako navyšovat objem pořezu, dnes žádný investor neudělá. Nemá totiž jistotu, co bude příští rok a co za pět let v dodávkách pilařské kulatiny. Investice do výroby řeziva mohou realizovat firmy s vynikajícím finančním krytím a vyřešeným odbytem a se schopností nakupovat dříví za výrazně lepší ceny, než konkurence v ČR. V současnosti je hlavním problémem navýšení kapacity na stávajících provozech nedostatek zaměstnanců,“ podotýká Robert Babuka. Brzdou pro přilákání většího počtu pracovníků jsou především nízké mzdy v oboru. K těm přispívá i to, že se české firmy se zpracovaným dřevem nedokáží prosadit na blízkém trhu v Německu a Rakousku, který je obsazen svými vlastními zpracovateli.

V Javořicích vyrostou o třetinu

Modernizací prochází letos například pila Javořice, třetí největší zpracovatel dřeva v České republice. Ta zahájila největší modernizaci pořezové technologie za dobu své existence „Letos v září oslavila naše pila 35 let a stejně tak stará byla i naše hlavní technologie. Proto investujeme celkem 400 milionů korun do pořízení špičkové linky,“ uvedl předseda představenstva pily Javořice Jan Vařeka.

Půjde o nejmodernější technologii německého výrobce Linck v kombinaci s technologií českého Dřevostroje Čkyně, která jednak zvýší výkon celé pily, jednak zlepší výtěž řeziva a zrychlí tempo zpracování. „Tato technologie nám umožní lépe reagovat na kůrovcovou kalamitu a budeme moci zpracovávat i více druhů jehličnatých dřevin. Vedle toho je energeticky úspornější než naše dosavadní strojní vybavení,“ vysvětlil předseda představenstva. Ve výkonnosti pila očekává nárůst zhruba o třetinu. To znamená, že by po úplném najetí měla mít roční pořez více než 450 tisíc kubíků.

Majitelé lesů zvažují investice

Kromě dřevozpracujících podniků uvažují o investicích do provozů na zpracování kulatiny také někteří významní vlastníci lesů. „Investice do pilařského provozu je jedna z mnoha potenciálních investičních možností, kterou v současné době také zvažujeme. Jsme ve fázi zvažování variant a kalkulací možných řešení,“ naznačil Petr Skočdopole, ředitel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc.

Naopak největší správce tuzemských lesů investice do nových kapacit neplánuje. „Stavět nové zpracovatelské kapacity se nechystáme. Plánujeme ale celkovou rekonstrukci a nákup nové technologie na stávající pile Zbytina na našem Lesním závodě Boubín,“ uvedla Eva Jouklová, mluvčí státního podniku Lesy České republiky.

Opatrní při podobných investicích jsou také tuzemští nábytkáři. „Výrobci nábytku mají pilu poměrně zřídka. Většinou si nakupují sortiment dřeva podle potřeby a zakázky. Ale několik takových firem, které mají vlastní pořezové kapacity u nás je,“ popisuje Tomáš Lukeš, tajemník Asociace českých nábytkářů, a pokračuje: „V ČR je dlouhou dobu trh se dřevem zakonzervován velkými hráči. Proto ti menší zpracovatelé v minulosti trpěli nedostatkem dřeva. Tyto zkušenosti z minula vedou podnikatele k velké opatrnosti při investicích.“

Bez pilin nejsou pelety

Chybějící pily zasahují i jeden z mladých dřevozpracujících oborů – výrobu dřevěných pelet. I když je palivové dříví letos velmi levné a v některých krajích klesly ceny oproti loňskému roku o 30 až 40 procent, cena dřevěných pelet a briket se téměř nezměnila.

Vyrábějí se totiž výhradně z pilin, které vznikají jako zbytková surovina na pilách. Domácí pily však byly díky poptávce ze stavebnictví plně vytíženy, ještě než se přemnožil kůrovec. Nejsou schopny nyní zvládnout více dřeva, přestože je ho v lesích přebytek. „Stavba nových pil, které by dokázaly kalamitní dřevo zpracovat, je otázkou několika let. A rozemlít na pilinu celé stromy, aby z nich mohly být vyrobeny pelety, to by bylo barbarské, energeticky náročné a ani finančně se to nevyplatí,“ vysvětluje Vladimír Stupavský z národní asociace Klastr Česká peleta. Konečnou cenu pelet navíc určuje především vývoj na celoevropském trhu.

V následujících letech se však předpokládá, že společně s novými pilami, které pomohou zpracovat kalamitní dřevo, vznikne i řada nových peletáren a briketáren. „Peletovací linky obvykle vznikají přímo v areálu pily, ušetří se náklady na převážení piliny a dřevozpracovatelské firmy nemusí řešit, kam se zbytky z výroby. Vyrábět pelety se jim vyplatí – roste po nich poptávka jak na domácím trhu, tak u sousedů, české pelety se vyvážejí do Rakouska, Německa i Itálie,“ doplňuje Vladimír Stupavský.

Ministerstvo nabízí dotace

Na investice do nových zpracovatelských závodů mohou podniky využívat také dotací ministerstva zemědělství. „Ministerstvo zemědělství nemá v kompetenci strategické řízení oboru zpracování dřeva. Přesto, po dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu, byly v současném programovém období EU podporovány z Programu rozvoje venkova (PRV) projekty mikro a malých podniků zabývajících se prvotním zpracováním dřeva v oblasti podpory investičního vybavení pilnic a manipulačních skladů,“ upozorňuje mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Obdobně je tato problematika řešena v rámci podpory Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), kde je mikro, malým, středním i velkým podnikům poskytován investiční úvěr. „V letošním roce byla otevřena 2 kola příjmů žádostí s alokací cca 300 milionů korun pro obě kola,“ dodává Vojtěch Bílý. Další příjem žádostí bude vyhlášen pravděpodobně v roce 2020. Také dotace z Programu rozvoje venkova by měly být vyhlášeny v novém programovacím období po roce 2020.

Zdroj: Obrázky: Pixabay.com Text: Dalibor Dostál – https://www.businessinfo.cz/clanky/pila-nad-zlato-v-cesku-chybi-podniky-na-zpracovani-dreva/

[gs-fb-comments]