• 19 září, 2020

Tomáš Chmel, řidič pro filmová studia Barrandov

Dnešní rozhovor je s Tomášem Chmelem, který pracuje jako OSVČ u filmu. Vyzkoušel spoustu různých zaměstnání, nyní ale dělá to, co ho skutečně baví.

Jaká byla tvoje cesta k podnikání?
Vyučil jsem se jako zlatník – klenotník. Chtěl jsem dělat něco kreativního. Chvíli jsem v oboru pracoval, ale ze zdravotních důvodů jsem toho musel nechat. Byl jsem z toho trochu zklamaný, ale takový je život. Začal jsem jezdit jako řidič s rozvážkami, a nakonec jsem dostal nabídku pracovat u filmu na barrandovských studiích. Je to trochu paradox, protože celý život na Barrandově bydlím a vždy jsem si z legrace říkal, jaké by to bylo ve studiích pracovat.

Popiš prosím předmět činnosti
Pracuji jako řidič pro studia Barrandov. Jezdím se štábem a herci na natáčení.

Jak probíhá tvůj pracovní den?
Rozvezu každého, kam je potřeba a poté čekám, než je všechno hotovo a odvezu je zase zpět. S minibusem mezitím čekám na parkovišti. Často pracuji přesčasy, protože natáčení se často protahuje.

Jaké to je vozit známé osobnosti a lidi od filmu?
Práce mě baví, vždy jsem se o kinematografii zajímal, a tímto způsobem můžu nahlédnout i do zákulisí, jak se takový film vytváří. Někdy jezdím natáčet i do zahraničí, byli jsme třeba v Německu v Berlíně. Neustále se mění prostředí, kam jezdíme. Pracuji se zajímavými lidmi a jsem za to moc rád. Nemám rád stereotyp.

Nebyl si někdy v rozpacích, když si vezl někoho slavného?
Ani ne. Jsou to také jenom lidi a vycházím se všemi v dobrém.

A co koronavirus? Asi dopadl i na studia, že?
Ano, přestalo se téměř všude natáčet. Zrovna jsme měli jet do zahraničí, když zavřeli hranice. Tak to padlo. Také většina ostatních filmů a seriálů zastavila natáčení. Seděl jsem téměř tři měsíce doma a nevěděl jsem, co se bude dít. Byl jsem z toho hodně nervózní, nechtěl jsem o tuto práci přijít.

Co bys doporučil začínajícím podnikatelům?
Asi aby si našli daňového poradce a dobrého účetního. Z toho mě vždy nejvíce bolí hlava. A taky aby se nebáli a šli do toho. Vrátit zpět se ostatně dá téměř vždy. A v České republice není tak těžké se nějak uchytit. Daří se tu snad každému, kdo projeví trochu píle a snahy.

Zdroj: Fotka od Michal Jarmoluk z Pixabay

Anna Macurová

Vystudovala Obchodní akademii Hovorčovická, obor cestovní ruch. V současnosti studuje Historické vědy na Karlově Univerzitě. Živí se psaním textů, článků, popisků. Věnuje se také ghostwritingu a překládá z angličtiny a perštiny. Najdete ji na https://www.copywriteri.cz/detail/anna-macurova.

Přečíst předchozí článek

Od projektů přehrad k oříškovému máslu – Trinutka

Přečíst následující článek

Ne vždy to jde hladce, důležité je nevzdávat se – Footshop (e-shop s teniskami)