Podle ministerstva financí se může obchodník rozhodnout, že chce přijímat jenom karty. Naopak podle ČNB musí podnikatelé až na výjimky vždycky přijímat i hotovost.

Hotovost nebereme, jenom karty. Obchodníci chtějí jasnější zákon

Obchodníci by mohli získat jistotu, že odmítáním plateb v hotovosti neporušují zákon. Dosavadní výklad pravidel není jednoznačný, neshodne se na něm ani ministerstvo financí s Českou národní bankou. Vyřešit to může plán, který se rodí v rámci pracovní skupiny pro bezhotovostní ekonomiku při ministerstvu průmyslu a obchodu.

Jasnější pravidla by pomohla nejenom kamenným prodejnám, ale také provozovatelům služeb – třeba restauracím, kavárnám, stánkařům nebo organizátorům koncertů a festivalů. Příkladem jsou pražský projekt Manifesto Market nebo nový provozovatel sálu Forum Karlín. Větší jistotu by získala i velká část e-shopů.

Možnost, aby se sami obchodníci rozhodli, že budou přijímat jenom platby kartou, má každopádně zůstat dobrovolná. Nepůjde tedy o povinný „zákaz hotovosti“. Volnější pravidla prosazují například společnost Mastercard nebo Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

„V rámci pracovní skupiny diskutujeme i možnost legislativní změny, která by umožnila obchodníkům přijímat platby pouze elektronicky a nikoli v hotovosti. Zvažováno je to výhradně jako možnost, ne jako povinnost,“ potvrzuje Zdeněk Tomíček, pověřený řízením asociace.

„Tento přístup nám připadá zcela logický a správný. Debaty jsou však v počátečním stádiu a neumím odhadnout, pokud se nám pro tento návrh podaří sehnat potřebnou podporu, kdy by mohl začít platit,“ dodává Tomíček.
Probíhající debatu potvrzuje také ministerstvo obchodu. „V pracovní skupině je diskutována možnost, aby se mohl obchodník dobrovolně rozhodnout pro přijímání pouze platebních karet,“ říká David Hluštík z tiskového oddělení úřadu.

Pokuta od státu nehrozí, ale…

Případnou změnu by pak mělo navrhnout ministerstvo financí, pod něhož tahle oblast spadá. Konkrétně jde o zákony o oběhu bankovek a mincí a o České národní bance. Dodejme, že zákon o platebním styku zmíněnou otázku neřeší.

Ministerstvo financí zatím samo od sebe takovou změnu nechystá, ani s ní o nikom nejedná. Neprosazuje ji ani Česká národní banka, která na dodržování zákona dohlíží.

Přitom právě zmíněné dvě instituce se na výkladu současných pravidel neshodnou: Podle ministerstva se může obchodník rozhodnout, že chce přijímat jenom karty. Naopak podle ČNB musí podnikatelé až na výjimky vždycky přijímat i hotovost, jinak porušují zákon.

Útěchou pro obchodníky aspoň je, že zákon o oběhu bankovek a mincí momentálně nestanoví žádnou sankci za nepřijímání hotovosti.

„Upozorňujeme nicméně na soukromoprávní odpovědnost za škodu způsobenou porušením zákona. Pokud tedy druhé straně – typicky zákazníkovi – vznikne v důsledku takového jednání škoda, může ji na obchodníkovi vymáhat soudně,“ zdůrazňuje mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová.

„Jednání spočívající v odmítání tuzemské hotovosti může také za určitých okolností naplnit znaky skutkové podstaty ohrožování oběhu tuzemských peněz podle trestního zákoníku. O tom, zda byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, však nerozhoduje ČNB, nýbrž soud v trestním řízení,“ dodává mluvčí.
I přes chybějící sankci se ale ČNB věnuje „dohledu nad peněžním oběhem“ i v téhle oblasti. „Dozvíme-li se, ať už z vlastní dohledové činnosti či na základě podnětů jiných úřadů či stížností veřejnosti, že ze strany některého obchodníka došlo k neoprávněnému odmítnutí tuzemských peněz, na tuto skutečnost ho písemně upozorníme a vyzveme k ukončení takového jednání,“ upřesňuje Vodstrčilová.

Konkrétní přehled kontrol odmítá centrální banka zveřejnit s odkazem na povinnost mlčenlivosti. Upozornění od ČNB podle informací webu Peníze.cz dostal přinejmenším právě provozovatel zmíněného projektu Manifesto Market, za nímž stojí nezisková organizace reSITE a asociace Mastercard.

„Oproti stanovisku ČNB existuje postoj ministerstva financí, které staví výše princip smluvní volnosti obchodníka a nechává to na našem uvážení,“ potvrzuje Radka Ondráčková, mluvčí projektu.

Jeden zákon, dvojí výklad

Česká národní banka by nepodpořila ani případnou změnu zákona, která by umožnila odmítat hotovost a brát jenom karty. „Občané mají legitimní očekávání, že zákonnými penězi (tuzemskými bankovkami a mincemi vydanými ČNB) mohou u obchodníků platit. Je třeba, aby jim tato možnost zůstala garantována, pokud se sami s obchodníkem nedohodnou na jiném způsobu úhrady za zboží či služby,“ vysvětluje mluvčí.

ČNB odkazuje na zákon o oběhu bankovek a mincí, podle něhož je „každý povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout“. Seznam situací, které pak zákon vyjmenovává jako důvod pro odmítnutí hotovosti, považuje ministerstvo za takzvaně taxativní, tedy úplný a konečný.

Pro zjednodušení jsme výčet zkrátili, ale v zásadě tak lze odmítnout jenom bankovky a mince, které jsou neplatné, poškozené nebo vypadají jako padělané či pozměněné. Obchodník nemusí přijmout ani pamětní bankovky a mince nebo víc než padesát mincí v jedné platbě.

Hotovost lze nepřijímat i při obchodech uzavíraných „distančním způsobem“, tedy bez fyzické přítomnosti smluvních stran, nejčastěji po internetu. Ani tady to ale neplatí stoprocentně: jestliže e-shop kromě platby předem umožňuje také platbu až při převzetí v prodejně, výdejně nebo u dopravce, musí přijímat i hotovost.
Podle centrální banky samozřejmě nic nebrání dohodě mezi obchodníkem a spotřebitelem, nicméně pokud na tom zákazník trvá, musí mít vždycky možnost zaplatit hotově – kromě zmíněných výjimek.

ČNB ještě připomíná, že příjem hotovosti nad 270 tisíc korun je naopak podle „zákona proti praní špinavých peněz“ zakázaný.

Oproti tomu ministerstvo financí nevykládá zákon tak přísně. „Je-li spotřebitel v předstihu a řádně informován o tom, jaké protiplnění po něm bude obchodník požadovat a za jakých podmínek s ním uzavře smlouvu, pak je na nich, zda si dohodnou plnění hotovostní či bezhotovostní,“ tlumočí názor ministerstva Jakub Vintrlík z tiskového oddělení.

„Náš názor vychází z § 1910 občanského zákoníku, který stanoví, že proti své vůli nemůže být věřitel nucen, aby přijal něco jiného, než co přísluší k jeho pohledávce, a dlužník nemůže být nucen, aby poskytl něco jiného, než co je dlužen,“ upřesňuje.

Ministerstvo tak – narozdíl od ČNB – připouští, že když se obchodník a spotřebitel předem neshodnou na způsobu platby, nemusí ani dojít k prodeji zboží nebo služby.

„Obecně zastáváme názor, že jednotlivé způsoby placení by se měly prosazovat svými výhodami pro spotřebitele a nikoliv silou regulace,“ dodává Vintrlík.

Výhodnější pro všechny?

Příklad projektu Manifesto Market, tvořeného především gastronomickými stánky a kulturním programem, ukazuje, že drtivá většina zákazníků – přinejmenším v Praze – nepotřebuje platit hotově. Vedle karet se rozvíjejí i přímé platby chytrými telefony nebo hodinkami.

„Přes 80 procent našich návštěvníků bezhotovostní platby preferuje, zbytek do 99 procent se k tomu staví neutrálně, nečiní jim to tedy žádný problém. Ten zbytek je spíš momentálně překvapen či zaskočen, pokud je minula informace o bezhotovostním provozu,“ říká Radka Ondráčková z Manifesta.

A podobně jako zástupce kartových asociací argumentuje tím, že je to pohodlnější a přívětivější pro zákazníky i prodejce. Nikdo nemusí přenášet tržby v hotovosti a hlídat je. Manažeři restaurací o nich mají transparentní informace. Zrychluje to provoz. A v neposlední řadě je to i hygieničtější.
Přesto se může najít někdo, kdo by případný spor s obchodníkem dovedl až k soudu. „Ministerstvo ani ČNB nemá v této věci rozhodovací pravomoc. Závazným způsobem může vykládat právo pouze nezávislý soud,“ zdůrazňuje mluvčí ministerstva financí. Dodává, že takovou otázku zatím žádný soud nerozhodoval.

Někteří obchodníci – včetně organizátorů hudebních festivalů – vycházejí ČNB i zákazníkům vstříc tím, že vydávají nabíjecí karty nebo náramky, na které si lidé můžou převést hotovost a pak jimi platit.

Zkoušel to i Manifesto Market. „Loni jsme zavedli možnost směny hotovosti za plastovou předplacenou kartu, nebyl o ně ale zájem. Nyní dokončujeme novou možnost digitálních předplacených karet,“ říká Ondráčková.

Hotovost v Česku neubývá

Spotřebitelé v praxi řeší spíš opačný problém: řada obchodníků platbu kartou (nebo chytrými hodinkami) stále ještě neumožňuje. I tohle chce posunout zmíněná pracovní skupina při ministerstvu obchodu. Rodí se plán, jak obchodníkům přinejmenším na určitou dobu půjčit platební terminály a ukázat jim, že je to výhodnější.

Lepší je to samozřejmě i pro banky a kartové asociace, které mají podíl z každé transakce. Ten se dřív pohyboval kolem dvou až tří procent, Evropská unie ho před čtyřmi lety omezila na maximálně 0,3 procenta – což ovšem platilo až pro smlouvy sjednané po prosinci 2015.

Nový zákon o platebním styku od ledna 2018 zakazuje obchodníkům účtovat spotřebitelům při platbě kartou příplatek a znevýhodňovat ji před hotovostí. Podle smluvních podmínek s bankami by obchodníci neměli ani zakazovat drobné platby, tedy povolovat úhrady kartou třeba až od 100 korun.

Bezhotovostní platby jsou samozřejmě výhodnější i pro stát – třeba proto, že jsou snadněji dohledatelné. Jejich rozvoji může pomoct i povinné zavádění elektronické evidence tržeb. A pokud by hotovost mezi lidmi zmizela úplně, mohly by centrální banky snadno a rychle – formou záporných úroků – znehodnotit peníze uložené na účtech.

Konec hotovosti ale v Česku zatím rozhodně nehrozí. Navzdory rozvoji bezhotovostního placení stále přibývá i množství mincí a bankovek v oběhu, potvrzují statistiky České národní banky. Podíl hotovosti na hrubém domácím produktu (HDP) se pohybuje kolem 12 procent a stále roste. Ve Švédsku a Norsku už to je méně než dvě procenta. O mezinárodním porovnání a o tom, jsou bankovky a mince pořád tak populární, se loni podrobně rozepsali i experti ČNB.

Zdroj: www.penize.cz/debetni-karty/409973-hotovost-nebereme-jenom-karty-obchodnici-chteji-jasnejsi-zakon